O knize

Myslím, že zločin se vyplatí. Pracovní doba ujde, hodně cestujete…“ 

Woody Allen

 

Poštovní vagón plný peněz – lákadlo už od vzniku železnice.

České devadesátky jsou v plném proudu. Každý chce rychle a snadno vydělat. Nepsané heslo končící doby “Kdo nekrade, okrádá rodinu” nahradilo prohlášení jednoho politika “O peníze jde až v první řadě”. Vyřeší dobře provedená vlaková loupež problémy našich hrdinů?

Poctivou prací na poště se ale jmění a kapitál získávají jen ztuha. Ale přesto je na poště peněz dost. Víc, než dost…

Mladá Česká republika potřebuje vlastní měnu. Poštovní vlaky ji pomáhají rozvést do všech stran. Pro tři mladé pošťáky z Ostravy a jednoho hornického vysloužilce je to šance.

Poštovní vlak vypadá jako snadná kořist.

Kde je odhodlání a dokonalý plán, tam je úspěch zaručen. Dokonalost plánu ale prověří major Binder a kapitán Kostka. V sázce jsou milióny.

Fikce nebo pravda?

Plán vlakové loupeže začátkem devadesátých let skutečně existoval a byl dost podrobný. Shledal jsem jej proveditelný a chvíli jsem zvažoval, že půjdu do holportu. Takže celý příběh je sice fikcí, ale na reálném základě. Že se nakonec nepřešlo od slov k činům, je jen náhoda. Namátková dechová zkouška vyřadila hlavního plánovače ze hry a bez něj se zbytek potenciálně zločinecké party rozpadl. A pár let na to přestaly existovat i vlakové pošty.

Ale možná, že to byly jen takové hospodské poštovní  kecy.

Pokud by se tehdy našel nový vůdce, pak by loupež bezpochyby provedl právě tak, jak popisuje tato kniha, protože jinak by to nešlo. A možná by se dočkal pochybné slávy a uznání tak, jako jiní slavní vlakoví lupiči.

Prostředí

Děj knihy je položen do první poloviny devadesátých let 20. století. Projekt společného státu Čechů a Slováků vzal za své. Mladá Česká republika buduje své vlastní struktury. Mezi největší výzvu, které musela čelit, byla měnová odluka. K ní neodmyslitelně patřilo uvedení nových platidel do oběhu. Distribuci nové měny částečně zajišťovala také Česká pošta. Poštovními vagóny byly po celém Česku rozvezeny stovky miliónů korun. Předmětem zájmu zločinného spolku se stalo jen nepatrné množství z celého gigantického objemu. Majitele měl změnit jen jeden jediný náklad, který vezl vagón vlakové pošty z Prahy na Moravu.

Kulisami příběhu je prostředí pošty a železnice. Tyto dva světy žily desetiletí v těsné symbióze, kterou zhmotňovaly vlakové pošty. V devadesátých letech naše území křižovalo ve všech směrech téměř sto vlakových pošt na běžných rychlících i na speciálních poštovních. Přepadávání poštovních vozů bylo oblíbenou činností už od vzniku železnice. Vlakoví lupiči se často stali hvězdami tisku o některých obzvláště zdařilých loupežích se psaly knihy, točily filmy. Důmyslnost a zdánlivá snadnost takových činů vzbuzovala jisté sympatie se zločinci. Ať už jejich motivace byla jakkoliv pochopitelná, nebo zavrženíhodná.

Ani naši železnici se vlakové loupeže nevyhnuly. Ale věhlasu těch zahraničních nikdy nedosáhly. Lupiči byli nezkušení, nepřipravení a hloupí. Žádná taková akce nebyla úspěšná. A tak československé podsvětí toto odvětví opustilo a začalo raději kšeftovat s nedostatkovým zbožím. Poštovní vůz vypadal nedobytně. Ostatně, v období socialismu nebyl přepravovaný materiál pro zločince příliš atraktivní. Kdo by kradl balíky Rudého práva, nebo Světa sovětů? Komu by stál za to balík s bábovkou a klobáskami synovi na vojnu? Když už, tak přepadení listonošky s důchody byla jediná jistota úspěšné akce. Že se ve vlacích vozily hromady peněz už tehdy, to tušil jen málokdo.

Po revoluci se to ale změnilo. Vznikající zásilkové obchody zatraktivnily balíky pro příležitostné lapky z řad personálu pošty. Říká se, že příležitost dělá zloděje. Ale zloděje dělá potřeba. Ať už vědomá, nebo nevědomá. A pokud je nevědomá, tak si k ní příležitost sama najde cestu. Pak už je jen otázkou co, kdy a kde? A ještě kolik to hodí…

Postavy

Žádná z postav románu není od přírody zločinec. Ani netuší, že na jejich zjevnou či dosud skrytou potřebu někde číhá příležitost, které nelze odolat. Pohnutky podlehnutí jsou u postav různé.

Rudolf Varga musí vyřešit palčivý problém svého neúspěšného podnikání a dokázat, že havíř není lopata, neschopná samostatného života poté, co byla z šachty nedobrovolně vytažena na světlo raného postsocialistického kapitalismu.

Jeho mladší syn Pavol Varga si neuvědomuje, že zajímavá a dobrodružná práce ve vlakové poště jej pomalu ale jistě pohlcuje svým neodolatelným vábením. Sny o vlastní počítačové firmě se rozplývají v půllitrech piva v nádražních restauracích. Začíná si uvědomovat, že mu hrozí i horší ztráta. Jeho dívka Jana mu ale zatím nic nevyčítá. Jen začíná klást otázky. Pavolova potřeba začíná vyhlížet příležitost.

Bratr Vilém Varga je prototyp spokojeného mladého otce panelákové 2+1 rodiny. Jeho potřeba je zatím slabá. Rodina bude potřebovat větší prostor. V životě si zatím vždy vystačil jen s poctivou prací a svým umem, a na tom nehodlá nic měnit. Svou potřebu by časem vyřešil sám. Ovšem cestou dlouhou a plnou odříkání. Kdyby jej otec nešťastně nezatáhl do svých problému, tak by se nejspíš slabá potřeba s příležitostí nikdy nepotkala.

Kamarád Zbyněk Wawrzacz na příležitost čeká už dlouho. Ale vůbec nemá představu jak by mohla vypadat, tak ji marně hledá v hracích automatech a kurzových sázkách. Snad proto se mu ty správné vyhýbají. Když konečně přijde, tak se ji chopí a nepustí. Šance zastavit kolotoč stále větších neúspěchů a konečně se usadit je velmi lákavá.

Příležitost čeká na každého.